Přehled

Slitiny titanu jsou díky své nízké hustotě, vysoké chemické odolnosti a dobrým mechanickým vlastnostem používány pro širokou škálu aplikací, např. pro výrobu medicínských implantátů, součástek pro letecký a kosmický průmysl, až po zařízení používaná v potravinářském či petrochemickém průmyslu. Především při použití v posledních dvou jmenovaných odvětvích může dojít k interakci těchto materiálů s elementárním vodíkem, a to v molekulární i atomární formě. To často vede k degradaci a následnému selhání součástek vyrobených z titanových materiálu. Takový jev se nazývá vodíkové křehnutí a může k němu docházet různými mechanismy. Rozsah a aktivita jednotlivých mechanismů vodíkového křehnutí závisí na mnoha vnějších (teplota, tlak, složení okolního prostředí atd.) i vnitřních (složení a mikrostruktura materiálu) faktorech. Pro výrobu tvarově složitých součástek, či pro opravu opotřebených součástek by bylo možné použít metody tzv. 3D tisku. Tyto metody však obvykle vedou k odlišné mikrostruktuře a někdy i dokonce k odlišnému fázovému složení materiálu v porovnání se stejným materiálem připraveným konvenčními postupy (lití a tváření), což může výrazně ovlivnit náchylnost materiálu k vodíkovému křehnutí.

Cílem stáže, která je vhodná především pro studenty materiálových a fyzikálně-chemických oborů, bude prostudovat vliv mikrostruktury 3D tištěných materiálů na bázi titanu na jejich náchylnost k vodíkovému křehnutí různými mechanismy. K tomu bude využito pokročilých analytických a mikroskopických metod, či metod mechanického testování.

Garant stáže: Ing. Jaroslav Čapek, Ph.D.

 Počet volných míst pro téma: 1

Pokračovací téma

Jazyk: čeština / angličtina

Lokalita: Praha – Slovanka