Za výzkumem do FNHK, aneb organičtí chemici a (nejen) molekulární biologové vítáni!

Řekne-li se « pracovní pozice ve výzkumu », představí si většina uchazečů pozice na vysokých školách či Akademii věd, případně jiné veřejné výzkumné instituce, anebo průmyslový výzkum ve firmách. Výzkum se ovšem provádí i na jiných pracovištích, kam se v rámci našeho rozhovoru nyní podíváme – a totiž na půdu Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Q1: Přestože značná část uživatelů ResearchJobs.cz se pohybuje v oblasti biověd, Vaše pracoviště není až tak úplně známé. Mohli byste nám jej v krátkosti představit?

Centrum biomedicínského výzkumu (CBV) vzniklo v roce 2011 s cílem zvýšit vědecký potenciál Fakultní nemocnice v Hradci Králové (FNHK). V současné době se zaměřujeme především na dvě oblasti výzkumu, kterými jsou vývoj nových potencionálních léčiv a proteomika. Kromě vlastního výzkumu, CBV funguje také jako servisní analytická laboratoř pro klinická pracoviště FNHK. V oblasti vývoje nových léčiv považujeme za unikum, že vývojový proces je „pod jednou střechou“. Tento proces zahrnuje vše, od designu nových látek pomocí moderních in silico metod, přes přípravu a in vitro hodnocení až po in vivo pokusy a případný licensing nově vyvinutých potenciálních léčiv. Při vývoji léčiv se zaměřujeme zejména na potenciální léčiva Alzheimerovy choroby a nádorových onemocnění, nebo jsou nové molekuly vyvíjeny jako možná antidota otrav organofosforovými pesticidy nebo jako látky s dezinfekčním či dekontaminačním účinkem. Cílem proteomického výzkumu na CBV je charakterizovat změny na proteinové úrovni a propojit tuto informaci s mechanismy daného onemocnění. Takto můžeme nalézt proteiny, které mohou sloužit jako diagnostické ukazatele pro rychlý záchyt nemoci v raném stádiu, nebo mohou být zajímavým cílem pro terapeutickou léčbu. V současné době se věnujeme problematice nádorových onemocnění (mnohočetný myelom, karcinom štítné žlázy, buněčná senescence) a kardiotoxicitě protinádorových léčiv. Dlouhodobě také spolupracujeme s Porodnickou klinikou FNHK na výzkumu infekčních a zánětlivých změn u předčasného porodu.

Q2: V čem spatřujete výhody toho, že Vaše pracoviště je přímo součástí nemocnice?

Být součástí Fakultní nemocnice je pro CBV obrovskou výhodou. Například poptávka po proteomických analýzách je v rámci výzkumu ve FNHK obrovská. V podstatě každé onemocnění se v lidském organismu odráží změnou proteomu, a tedy se zde otevírají obrovské možnosti pro další výzkum. Navíc, díky úzké spolupráci s klinickými pracovišti, máme okamžitou zpětnou vazbu pro naše výzkumné záměry z klinického pohledu. Tato skutečnost nám pomáhá lépe odhadnout, zda náš výzkum přinese poznatky využitelné v klinické praxi. V rámci jednoho zařízení je také lépe zvládnutelný transfer vzorků na naše pracoviště. Jak již bylo řečeno, úzce spolupracujeme také s laboratorními pracovišti FNHK, např. s Ústavem lékařské mikrobiologie. To nám např. umožnilo dosažené výsledky propojit např. s mikrobiologickými nálezy v rámci výzkumu subklinických infekčních změn u předčasného porodu. Při vývoji nových léčiv má CBV možnost spolupracovat s FNHK v oblasti analýzy nově vyvinutých látek. Jako příklad lze uvést stanovení hladiny léčiv proti Alzheimerově chorobě z mozkomíšního moku pacientů a korelace těchto hladin ke klinickému obrazu ve spolupráci s Neurologickou klinikou FN.

Q3: Liší se charakter práce u Vás od života na akademické půdě? V čem? Užije si u Vás případný kandidát i život ve stylu « výzkum-výuka-konference-psaní odborných publikací? »

Výzkumu a psaní odborných publikací si u nás případný kandidát užije do sytosti. Stejně tak je možné v rámci plnění projektu prezentovat své výsledky na zahraničních a tuzemských konferencích. V tomto ohledu se práce na CBV nijak neliší od akademického života. V čem je situace na CBV jiná je výuka. Pracovník CBV samozřejmě může externě přednášet nebo vést laboratorní cvičení na univerzitě, a velice často tomu tak i je. Avšak do jaké míry se bude věnovat výuce a vedení pre- a postgraduálních studentů je plně v jeho kompetenci a není mu předepisováno, kolik hodin by měl každý semestr výuce věnovat. Hlavní náplní práce na CBV je tedy výzkum, ale samozřejmě každý zájemce o stáž, diplomovou práci či postgraduální studium je u nás velice vítán.

Q4: V okolí Hradce Králové a Pardubic sídlí také řada biotech firem (Contipro, GeneriBiotech, …) Co pro Vás znamená konkurence ze strany biotech firem (z pohledu kandidátů)?

CBV je specifickým subjektem v rámci FNHK a náš vědecký tým se orientuje zejména na základní výzkum s přesahem do preklinického výzkumu. Tím se odlišujeme od soukromých farmaceutických firem v našem regionu, které cílí na aplikovaný výzkum. Tím pádem konkurenční boj o kandidáty nijak výrazně nepociťujeme. Noví kandidáti si k nám zpravidla nachází cestu sami nebo prostřednictvím volných pracovních pozic uveřejněných na našem webu (https://www.fnhk.cz/cbv/predstaveni-pracoviste) nebo jiných portálech (např. www.researchjobs.cz). Na druhou stranu i CBV, resp. FNHK jako celek jsou schopny orientace na aplikovaný výzkum díky přítomnosti Centra transferu biomedicínských technologií, které sdružuje aplikační potenciál nejen FNHK, ale i Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany a Univerzity Hradec Králové. Ale jak již bylo řečeno, hlavním zdrojem financí jsou pro nás výzkumné granty, které převažují nad aplikovaným výzkumem nebo zakázkovým měřením.

Q5: Myslíte, že v souvislosti s následky koronavirové krize se dá očekávat větší tlak na financování výzkumu v oblasti biomedicínských věd a zájem o výsledky biomedicínského výzkumu?

Existuje několik možností. Nejčernější scénář předpokládá útlum financování aktivit spojených se základním výzkumem, finance mohu být logicky použity na jiných místech např. na obnovu infrastruktury, ekonomiky, aj. Na druhou stranu, vědecké týmy a malé podniky prokázaly svou účelnost během koronavirové krize, např. ve vývoji ochranných pomůcek, diagnostických metod, atd. V tomto ohledu jsme nechtěli zůstat pozadu a zaměřili jsme se na vývoj nových dezinfekčních prostředků s antivirální aktivitou aplikovatelných na nejrůznější povrchy. Rádi bychom také přispěli k vývoji finančně dostupných diagnostických metod, které nám v budoucnu umožní velice rychle u nakaženého rozpoznat přítomnost viru. Zároveň by tyto metody měli být univerzální a použitelné u jakékoli další podobné hrozby způsobené třeba i jiným virem.

Události poslední doby rozhodně tlak na větší intenzitu kvalitního výzkum určitě vyvolají, resp. už se to děje nyní. Na druhou stranu je jasné, že finance jsou potřeba i jinde. Nicméně pevně věříme, že poptávku po biomedicínském výzkumu nedostatek financí neutlumí.

Děkujeme za rozhovor!

Na otázky ResearchJobs.cz odpovídali:

Marie Vajrychová
Jan Korábečný
Ondřej Soukup