Svět spin-off firem je uživatelům ResearchJobs.cz poměrně blízký. Jedním ze spin-offů, který v posledních měsících přitáhl pozornost, byla, mj. díky úspěchu v hackatonu Hack-the-Crisis, společnost LAM-X. Jelikož tato firma inzeruje své pozice na ResearchJobs.cz, přinášíme vám rozhovor s předsedou představenstva, panem dr. Romanem Chaloupkou.

Q1: Firma LAM-X a.s. je velmi mladá, mohl byste nám v krátkosti („ale opravdu v krátkosti“ :-)) Vaši firmu představit? Co Váš tým motivovalo k založení spin-off společnosti?

Jak jste zmínil, tak společnost LAM-X je relativně mladá technologická společnost zaměřující se na vývoj světlem aktivovaných polymerních nanovlákenných materiálů s antimikrobiálním účinkem, které mohou být využity například pro výrobu inovativních obvazů a pomoci urychlit hojení chronických či špatně se hojících ran. Technologie založená na dlouholetém výzkumu týmu doc. Jiřího Mosingera na PřF UK, má však potenciálně daleko širší škálu využití v nejrůznějších oblastech lidské činnosti, což poskytlo jeden z prvotních impulsů k založení společnosti. Spin-off se jeví jako nejvhodnější model pro komercializaci výsledků původně akademického výzkumu, protože eliminuje řadu potenciálních administrativních překážek, které by mohly komplikovat jednání a uzavření smluv s investory. Společnost LAM-X a.s. byla založena v únoru 2020 Univerzitou Karlovou a ÚOCHB prostřednictvím jejich dceřiných společností i&i Prague s.r.o. a Charles University Innovations Prague s.r.o.

Q2: Dosáhla už vaše společnost od svého založení nějakých významnějších úspěchů?

Kvůli pandemii COVID19 propuknuvší krátce po založení společnosti se činnost týmu velmi rychle přeorientovala z vývoje krytů ran na bázi těchto materiálů na jejich využití jako filtrů do roušek či respirátorů. Aktivní zapojení do řešení situace s COVID19 a 3. místo v hackathonu Hack-the-Crisis nám pomohly podstatně zvýšit povědomí o společnosti mezi potenciálními partnery a vzbudit zájem o naši technologii. Věříme, že nám tento úspěch pomůže nejen v dokončení vývoje těchto aktivních filtrů, ale podpoří i realizaci našich původních plánů. Více informací včetně krátké video-prezentace našeho projektu je možno nalézt pod následujícími odkazy:

• https://www.linkedin.com/posts/lam-x_top15-iniprague-cuip-activity-6678294149671747585-SLYC
• https://www.linkedin.com/posts/lam-x_lamabrx-startup-hackthecrisis-activity-6681203877133463552-arO2

Q3: Představme si výzkumníka, řekněme chemika nebo mikrobiologa, absolventa, řekněme nějaké přírodovědecké fakulty nebo VŠCHT, který má „výzkumné spády“. V čem spočívají největší rozdíly v zaměstnání ve společnosti jako je ta Vaše oproti práci na akademických pracovištích? Jaké jsou benefity a naopak nevýhody?

Řekl bych, že v základních rysech se výzkum a vývoj v akademické a soukromé sféře od sebe neliší nijak zásadně. Řídí se stejnými principy a zákonitostmi, které je ale možné v obou případech naplňovat buď dobře nebo špatně. Ale i přes společné rysy, které převažují, existují i odlišnosti vyplývající ponejvíce z rozdílnosti cílů či účelu bádání. V soukromém sektoru jde obvykle o výzkum aplikovaný a následný vývoj je pak logicky zaměřený na nějakou konkrétní praktickou aplikaci, např. vytvoření funkčního prototypu, zatímco v akademické sféře může jít a často i jde o výzkum základní, který obecně prohlubuje znalosti v určité oblasti a jeho užitečnost nemusí být bezprostředně zřejmá. Obojí je bezesporu potřebné a každému výzkumníkovi bude lépe vyhovovat něco jiného, takže bych raději nemluvil o výhodách a nevýhodách, ale zkusil bych rozdíly ilustrovat na modelovém příkladu, aby si každý mohl rozmyslet, co je mu bližší.

Pokud výzkumník “po cestě” narazí na nějaký vědecky zajímavý problém, který by stál za hlubší prozkoumání, tak zatímco v akademické sféře má poměrně velkou volnost a závisí především na jeho uvážení, zda (a nakolik) se tomuto problému chce a může dále věnovat bez ohledu na potenciální praktickou uplatnitelnost, tak v soukromé sféře by se jeho rozhodnutí mělo odvíjet od toho, zda je vyřešení tohoto problému důležité či může potenciálně přinést něco užitečného do budoucna, nebo je to jen zajímavost, která by ho mohla zbytečně zdržovat od dokončení probíhajícího projektu. Pro výzkumníka, který by měl z podstaty věci být spíše zvídavý a mít chuť vyřešit každou výzvu, může být poměrně náročné udržet jasné směřování své práce a omezit různé “rozbíhavé tendence”.

Zjednodušeně by se dalo říct, že zatímco v soukromé sféře je výzkumník více zaměřen na cíl, tak v akademickém výzkumu na cestu. Mám ale za to, že práce v naší společnosti může poskytovat pracovní uspokojení třeba právě proto, že vede vždy v menší nebo větší míře k nějakému konkrétnímu „hmatatelnému“ výsledku, cíli nebo produktu. Nerad bych dělal dalekosáhlé závěry týkající se rozdílů mezi prací v akademickém a soukromém sektoru, ale z osobní zkušenosti soudím, že vidět praktický výsledek vlastní práce je velmi jasný důkaz její smysluplnosti nebo užitečnosti a může přinášet přece jen o něco větší uspokojení z práce než přečíst si svůj čerstvě otištěný článek v renomovaném odborném časopisu.

Q4: Pozice, kterou u nás aktuálně inzerujete, je určena jak absolventům magisterského, tak doktorského studia, což je počítáno jako výhoda. Jaká je z Vašeho pohledu, resp. z pohledu Vaší firmy přidaná hodnota doktorského studia oproti „pouhému magisterskému s praxí“?

Čistě z obecného hlediska se v průměru dá od absolventa doktorského studia očekávat ve větší míře zkušenost s prací na rozsáhlém dlouhodobém projektu, než “jen” od absolventa magisterského studia s praxí. Doktorský titul se dá považovat za určité osvědčení vytrvalosti, schopnosti dotahovat náročné projekty do konce a solidní průpravy ve vědecké práci, ale je jisté, že platnost generalizujících soudů je omezená a velmi záleží na mnoha okolnostech, třeba na typu té praxe, se kterou doktorské studium porovnáváme… Umím si samozřejmě velmi dobře představit uchazeče bez titulu Ph.D., který díky své praxi předčí průměrného absolventa doktorského studia v mnoha ohledech. Proto se snažíme jednotlivé případy ve výběrovém řízení posuzovat individuálně a zohlednit především skutečné znalosti a dovednosti uchazeče.

Q5: Jste spin-offem ÚOCHB a UK, přičemž spin-offy jsou v naší krajině stále něco výjimečného. Domníváte se, že systém podpory výzkumu v ČR přispívá k fungování a rozkvětu spin-offů, anebo spin-offy vznikají „spíše navzdory systému“? Kde vidíte největší rezervy…?

Máte pravdu, důsledkem určité výjimečnosti spin-off společností je fakt, že v řadě záležitostí je třeba ještě takzvaně “prošlapávat cestu”, což nás samozřejmě stojí více času a úsilí, než kdyby šlo o záležitost běžnou a všeobecně známou. Nicméně, existence řady jednotlivých pozitivních příkladů vzbuzuje naději, že se v ČR postupně dopracujeme do situace, kdy existence spin-off nebude nic výjimečného a vše pak bude snazší… Celkově se mi zatím poměrně těžko posuzuje vliv systému podpory výzkumu na fungování a rozkvět spin-off společností, asi hlavně také z toho důvodu, že naše společnost je zatím poměrně mladá a má to štěstí, že vznikla za podpory biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který má v oblasti podpory vzniku spin-off jedny z největších zkušeností v rámci ČR. Díky tomu může být možná můj náhled na situaci příliš optimistický.

Děkujeme za rozhovor a přejeme další úspěchy a optimismus do další práce!

Za ResearchJobs.cz se ptal
Martin Víta